Coldplay #Hurts like heaven

9. října 2012 v 12:18 | Terk. ♥ |  Videa ♥
Ou muj bože....dobře, tak z tohodle videa jsem měla srdce v zadíku, jak je boží. Zase něco jiného, barvy, dokonalost....love it!

 

Plán :D

1. října 2012 v 18:07 | Terk. ♥ |  Co se týká jenom mě...
Ohohó, to je ale výgeb :D Aneb, zase mi jde život podle plánu a to doslova. xD Šupel!

2.10., úterý

snídaně
oběd
12:00-13:00-fyzioterapeutka
13:00-13:30-doktor s loktem
16:00-17:30-masáž atd. (bože, to nesnášim xP)
večeře
19:00-22:00-privát pokoj (bazén, sauna, výřivka, televize, postel)

3.10., středa

snídaně
10:00-11:00-fyzioterapeutka
11:00-11:30-zátěžové testy
oběd
16:00-17:00-llymfodrenáž
večeře
19:00-20:00-konzultace o výživě

4.10., čtvrtek

snídaně
9:00-10:00-lymfodrenáž
10:00-10:30-doktor na loket
oběd
13:00-14:00-celkový ultrazvuk těla (šť. žláza, srdce, ledviny...atd., atd.)
večeře

5.10., pátek

7:30-doktor na loket
snídaně
9:00-10:00-fyzioterapeutka
10:00-12:00-nějaký fyzioterapeut, se který bude zkoumat moje tělo
oběd a odjezd.

:D To jsem zvědavá, fakt že jo. Do toho budu chodit běhat, je tady 5ti km okruh, tzn. dokonalost. x) Mám tady brusle, bude se bruslit, jezdit na kole. x) Oujé...:D To se těším :D x)

Než se rozloučím.

1. října 2012 v 13:14 | Terk. ♥ |  Music ♥
Za chvíli jedu na týden pryč. Ale počítač si beru sebou, dobrý. Jen jsem teď narazila náhodou na jeden song, kterej se mi líbí, je malinko starší, ale koho to zajímá...

Chris Brown - without You
a taky je krásný tohle, i když originál s Jusom je hezčí.
...bye. ♥♥
 


It's so hard...

1. října 2012 v 0:06 | Terk. ♥ |  Pocity...
Dlouho jsem sem nepsala, ale dlouho si říkám, že se sem vypíšu, když nebudu už vědět co a jak...

...ne, nejsem teď nějak moc lost, jen v klidu přemýšlím. Poslední dobou mám takovou krizi. Mimochodem, předem upozorňuji, nečtěte tohle, když vás nezajímají problémy ostatních a to, když si někdo vylévá po dlouhé době srdce.

Takže. Jde o to, že v poslední době se toho událo docela hodně. Když to vezmu i přes prázdniny, i když už je konec záží, vlastně skoro říjen, bylo toho fakt dost. Jeden člověk umřel, já jsem sekla s tenisem, mám pár zdravotních problémů co zatím nejdou vyřešit a lidi kolem mě na kterých mi záleží jsou buď to v nepořádku a nebo už se s nima skoro nebavim, což mě mrzí. Byly i hezké chvilky a bylo jich hodně, dneska jsem jela dlouhou cestu v autě a tak jsem vzpomínala. A došlo mi, že to bylo fajn, prázdniny byly super a pár dní (a nocí) v září taky. Ovšem bohužel mě poslední dobou napadá spíš jen to špatné. Moc přemýšlím o životě, o budoucnosti nejvíc. A přesně to mi nejvíc ubližuje...

Asi nejdůležitější změna byl ten tenis. Když někdo hraje 10 let tenis (nebo dělá cokoli) a hraje ho dobře, tak se toho pak jen tak nezbaví. Nemůžu jeden den přijít a říct ,,Tak a konec.". Ano, udělala jsem to, ale to prostě nejde, nejde, aby byl úplný konec na vždy. Nejhorší na tom je, že já ani nevím, jestli chci, aby to šlo. Protože tenis hraju 10 let, je to to, co umím nejlíp, to, co i přes všechnu dřinu, zranění a pláč miluju. Je to ten pocit, když si nadhazuju míček na servis, když do něj uděřím tou raketou a on letí na druhou stranu kurtu. Ten pocit, když vyhraju bod, gem, zápas a vím, že postupuju dál. Ten pocit, když mě pochválí trenér, kterého mám hrozně moc ráda. Ten pocit, když na celý areál zařvu ,,Pojď si!" a všichni se ohlédnou a začnou mi tleskat. Přesně tyhle pocity byly jedny z nejúžasnějších na světě. A já se toho všeho vzdala. Je to přesně o tom, co mi řekl trenér...,,Já to vidím tak, že je tu překážka a ty nejsi schopná jí překonat....protože jí nechceš překonat.". Když jsme se spolu bavili, přišla jsem si někdo jiný. Byla jsem hrozně silná, velká, seběvědomá. Věděla jsem 100%, že už nechci, že chci být taky já jednou šťastná. Jenže čím dál tím víc mi dochází, že nemůžu být šťastná. Můj život nemá náplň. Začala jsem yoyovat. Baví mě to, jsem z toho happy, budu to dělat dál, ale není to to, v čem bych chtěla něčeho dosáhnout. Fotím...fotím hezky, vím to, baví mě to a miluju focení. Ale zase....nevidím se jednou někde jako výborná známá fotografka. Miluju plavaní a plavu dobře, jako malá jsem plavala za školu a všechno jsem vyhrávala. Ale nejsem schopná jít někam a říct ,,Dobrý den, já bych chtěla plavat.". Dřív jsem dobře lyžovala. Ale to už mě ani malinko neláká. Když jedeme kolem tenisových kurtů, dělám, že je mi to jedno. Ale chce se mi plakat, vběhnout na ten kurt a už nejít pryč. Ono to zní hrozně jednoduše, každý si teď pomyslí ,,Tak proč prostě nehraje dál?!". Ale ono to není tak jednoduchý. Mám zraněný loket. Celé prázdniny jsem nehrála. Když jsem myslela na to, že jednou se na ten kurt zase budu muset vrátit, zase budu muset trénivat každý den 4 hodiny a jezdit každý víkend na zápasy, pokaždé jsem se rozplakala a trápilo mě to. Byla jsem bez tenisu šťastnější. Ale stále jsem uvnitř měla tu jistotu, že jednou se na kurt zase vrátím a budu hrát dál, ten okamžik jsem nehrála, ale věděla jsem, že zase budu. To mě na jednu stranu drtilo, ale na druhou drželo u toho, že jsme byla šťastná. Pak přišel ten moment, kdy jsem se měla vrátit a já nechtěla. Plakala jsem před každým tréninkem, bylo mi hrozně. Tak jsem to vzdala. Teď sama sobě lžu, že jsem v pohodě. Každý večer pláču, nevím proč. Každý den se trápím, nevím proč. Ale nějak mi to začalo docházet....protože nemám jistotu. Když je někdo od malinka veden k tomu, že musí mít nějaký cíl, že ví, co každý den dělá a má přesně všechno určená, pak je těžké se netrápit když ten někdo nic neví. Dřív jsem věděla, že si kdykoli můžu říct ,,Tak a teď budu nejlepší v tom, co umím nejlíp!". Jenže teď nic nejlíp neumím...můžu si říct, že budu nejlepší v něčem jiném. Ale je mi 15. To je hrozně moc. Jasně, kdybych chtěla, za každou cenu, jde to. Jenže já nechci. Já chci jenom jediné...vrátit se zpátky na kurt a hrát. Jenže když na to myslím, chce se mi plakat...

Je to hrozně těžký a když nepočítám ještě jednu věc, která mě občas trápí je to vlastně to, z čeho se nemůžu dostat. Tenis...přeju si, abych ho nikdy nezečala hrát. Ale na druhou stranu ,,To je tak nádherná hra!", jak dneska řekla jedna moje kamarádka. Myslím, že tohle prostě jenom nechám osudu, i když se ho bojím...

Jo, myslím, že je to vše, co jsem chtěla říct. xD O těch dalších věcech co mě trápí nemá cenu psát, ty si zatím nechám pro sebe. ♥ Každopdáně, už budu končit. Nevím, kdy sem zase budu psát, ale asi to nebude tak často. Tak se mějte, já (ne)jdu spát. Dobrou noc. ♥

Pomooooc!! xD

2. září 2012 v 21:03 | Terk. ♥ |  Co se týká jenom mě...
OMG! Jsem nervní jak něco a ještě si přečtu tohle....já tam tak nechci, pomoc! xP

....ach jo...:P :D Jdu e střelit, pá :D

Love him!

2. září 2012 v 16:59 | Terk. ♥ |  Obrázky, co mám ráda ;)
Achój lidi, tak konečně po prázdninách (jen dělám, že jsem z toho nadšená...). :D Jsem happy, protože jsem s koupila nového křečka! :) Boris :D Tady je...♥♥

...někdy ho vyfotím líp, ale zatím aspoň něco...těším se, jak se zase v noci nevyspím. xD

A tohle je můj trenér, vážení...

22. července 2012 v 20:49 | Terk. ♥ |  Muhaha!
Ehm...:D Upřímně řečeno, vím, že mám crazy trenéra, ale takhle moc...x´D Dostala jsem výbuch smíchu, když jsem tohle viděla..

tohle je můj trenér...aneb ,,Tenisti jsou slušní!" :D


BE #I miss You

21. července 2012 v 20:06 | Terk. ♥ |  Music ♥
Ano...stačí mi si přečíst pár mailů a rozpláču se. Aneb období, kdy jsem poslouchala Boyce evenue se vrací...a strašně mě to bere...


...a taky se vrací období Miley...díky kámošce, ale některé songy jsou fakt pěkné...
a...na konec jedna malinko jiná...ale líbí se mi. x) Who owns my heart
...and when you touch my hand
I go crazy, yeah!...

duckface jede :D

My chceme pařit!!

21. července 2012 v 19:13 | Terk. ♥ |  Muhaha!
Jsem dom. :) Příjezd z Ostravy malinko uchcíp, ono když někdo kouká ve vlaku na The last song (Poslední píseň) tak to ani jinak nejde. Ještě když do toho chmuří, že zase jede domů...a ještě když to jsou dvě nejlepší kámošky. xD Ale koho to zajímá...

Čtvrtek: Příjezd, zabydlení, úžasná večeře, prohrabání celého domů těch, u kterých jsme bydlely ( xD ), hraní s kocourama. x) Miluju ty jejich malý chlupatý koule...x) Maty a Vilda...x) ♥ Super! Pak jsme se nasoukaly s kámoškou do jedné postele a na sobě usnuly. xD
Pátek: Kolem půl jedné ráno jsem se vzbudila a zjistila, že jsem totálně namáčklá na zdi a kámoška skoro spadla z postele xD Tak jsem se nějak obrátila, ona se tam začala nějak točit a na konec to dopadlo tak, že jsem se bála aby mi zase jednu nevrazila nebo mě neobjala....s ní spát v jedné posteli je zážitek. :D
Ráno vstávačka v 8:30, snídaně, odjezd. Já v pátek ještě nehrála, to jen kámoška. :) Čekaly jsme tam asi 5 hodin, tak co no, pohoda. :P To ještě docela jde. :) Takže ona v půl druhé dohrála, v slzách odešla z kurtu. Proč v slzách? Hrála a zase jí ruplo v zádech....Upřímně vám povím. I když ona není ta, na které by mi záleželo nejvíc, když vás obejme a brečí, když vám řekne že už neví co má dělat, že jí to prostě bolí a ví, že rodiče (má příšernou rodinu) jí nepomůžou....byla jsem v koncích. Na konec se to vyřešilo, já jí rozesmála, ostatně jako vždycky a byla pohoda...odpoledne jsme si hodně užily...
Cesta do nákupáku, pohoda. Ale tam..x´D Nejdřív se o sobě kámoška dozvěděla od jednoho Ostraváka, že je ,,Vážně škaredá."...my výgeb, kdo v téhle době řekne slovo ,škaredá'. On jen nechápal a šel dál. Pak jsme tam tak seděly a on k nám přišel a řek jí ,,Promiň, ale jste fakt hnusný!"...x´D A my na něj ,,Za to ty jsi fakt nádhernej!" a výgeb. xD No prostě tohle byl zážitek, nehledě na to, že jsem koupila super věci na příští týden a jedno boží tričko, na kterým je basketovej míč a má sluchátka. xD x) ♥
Večer...x´D Jak jinak, než páteční cesta na Stodolní! Samozřejmě! xD :) Daly jsme si s kámoškou drink a šly se tak procházet. Nejdřív jeden kluk ,,Čau holky, co tady tak samy dvě?"
,,Ale nic, jen ta chodíme..."
,,Aha a nechcete jít někam zapařit?"
,,No, to teď už asi ne, my za chvíli jdeme..."
,,No tak škoda, tak jindy, čus!"
,,Ahoj..." a my obě výgeb.x´D
Pak nějaký mladý pán ,,Ahoj holky!"
,,Ahoj..."
,,Hele, jíte sushi?"
kámoška ,,Ne!"
já ,,No, nevím, proč?"
,,Dneska chci nějaký dvě holky pozvat na sushi a vy tady tak jen sedíte...pojďte!"
,,To bohužel asi nepůjde, my za chvíli jedeme..."
,,To je ale dvakrát škoda!"
,,Jo, víme, tak hledej dál.."
,,Ok..." šel a pak se ještě otočil a naklonil ,,Ale sushi je dobré..." a pak odešel uplně. xD My jen doufaly, ře ten náš odvoz přijede ž brzo...x´D x)
Sobota: V noci jsem děkovala bohu, že jsem šla spát k sobě do pokoje a do postele, bylo mi dost uchcíp, je mi do teď, ale to přejde. x) ♥
Ráno na kurt, odehrála jsem 4 gemy a vykašlala jsem se na to, ruka me z toho bolí do teď...
Pak už jen cesta vlakem a teď jsem doma...

Abych to nějak shrnula, přišlo mi to strašně fajn, jiný, prostě prázdninovej výlet vlakem. Nevím, co si mám teď myslet o něčem, ale to tady nebudu nějak řešit a budu si o tom přemýšlet sama. Nesouvisí to s touhle kmoškou a ani s tím výletem...x) Takže je to pohoda. Už se mi nechce vzpomínat, spíš myslím na budoucnost. :) ♥ A opět se jí bojím....

Tak se mějte pohodově, já se jdu nudit...hlavně zítra...vůbec nevím, co budu dělat...jen doufám, že nebudu smutná. :P ♥ Ale neplánuju to. :) Každopádně jsem teď jednomu....stvoření strašně vděčná. Protože ten někdo vyslyšel to, co jsem si přála a modlila se. Věděla jsem, že se Ona bude mít dobře...protože vím, že On by na ní nedal dopustit...♥♥

summer paradise!! x) ♥♥

18. července 2012 v 20:21 | Terk. ♥ |  Obrázky, co mám ráda ;)
Prázdniny 2012...zatím nejlepší od roku 2005...x) ♥ Všechno se mění, něco k lepšímu, něco k horšímu. Já se měním taky...ale jedno vím jistě...ať se cokoli nebo kdokoli změní, vždycky to dopadne hezky! ♥ x)

SUMMER PARADISE 2012! ♥♥

kámoška mi na tuhle fotku řekla ,,No to jdi do prdele! Sluší ti to!" :D Tak jsem jí jen poděkovala a řekla, že nikam nejdu, že to až jindy...x) ♥
...říkala jsi něco? Jojo, já to slyším...x) ♥♥

Kam dál