Jéjda....jak se může změnit den pouhým jedním gestem. x) Ráno když jsem jela s pláčem a Secrets do školy, myslela jsem, že se celý den neusměji. Ovšem pak přišla druhé hodina fyziky....a teď mám zase pocit, že se smám nepřestanu. Nebo aspoň usmívat...x´) ♥
Od rána mám strašně srdce až někde...hodně daleko. Takhle moc srdce v zadíku jsem neměla už dlouho. A ráno, když mi mamka dovilila si pustit Secrets co nejvíc na hlas v autě jsem se z toho všeho rozplakala. ♥x♥ Jenže pak stačil jeden šilhací pohled na Terku se slovy ,,Pětičku si píšu" a všechno to začalo....výgeby, dneska si přijdu jako malinký dítě...a to extrémě. ♥ x) Ze všeho se raduju...přijdu si jako mladší. Nejvetší sranda byla velká přestávka, největší přichcíp, kdy jsem se zase málem rozplakala byla občanka, když mi Kája řekla ,,Určitě bude mít nějakou vážnou nemooocc....třeba rakovinůůůůů" vůči jednomu klukovi, alě mě to stejně vzalo. Pak výsmátý příroďák a nejdojemnější tělocvik....díky Páje. x) ♥ Pája mě dostává víc a víc...♥♥
Tak já razím na trénink...zatím se mějte, Ter. ♥
