No...den...fájn. x) Tedy, ráno nic moc---> sen. Ale ve škole super hlášky, totální sranda, rozhovor s třídním uč. do časopisu, myslela jsem že pojdu smíchy a když jsme jely s kámoškou do KFC busem, při pomyšlení na to, že zítra už je pátek mi málem vyskočilo srdce a začalo trsat. x) Ale pak...úžasně dojemná cesta s Astronautem v uších v děšti a tričku domů...♥♥ To bylo strašně úžasný, sice mrznu ještě teď, ale...♥♥ :´) Jenže přijdu domů ,,Co trénink?" ,,Nic nebylo jsem, Tomáš mi řekl, že když mě bolí noha nemá to cenu." ,,Ty jsi nebyla na tréninku?! Pořád tě ta noha bolí?!".....strašně na mě vyjel táta. Já jsem mu akorát řekla, že za to nemůžu. Dala jsem si na to tejp, namazala jsem si to, okey. Mezi tím se máma začala s tátou hádat tak moc, že chtěla jet k bráchovi, že tam bude než se táta uklidní. Zabila jsem to já, když jsem tam přišla si na točit vodu a mamka na mě ,,Tak se kvůli blbý noze budeme rozvádět!" a táta ,,No když chceš, ty..." na mámu a já ,,...chácháchá, to je ale vtipný" a dostala jsem strašnej ironicekj výgeb. Táta se nasral ještě víc, takže šel ven a prásknul dveřma. Mamka se rozbrečela. Pak jsme si povídaly o mých cílech a o to, že mě táta vůbec nezná. Na konec se táta uklidnil a začal se smát sám sobě...na štěstí, dokázala jsem ho uklidnit větou ,,Doprdele tati tak už buď ticho, nemusíš tady prosazovat to svoje ego...vždyť mě vůbec neznáš!" a on na štěstí zachytil jen to, že mě vůbec nezná. Teď se smějě sám sobě a jsou spolu rodiče zase v pohodě...
Ale mě zase naštval jednou větou, kterou prostě....tyhle věty o tomhle mu neodpouštím, fakt ne!...nesnášim když mluví o tomhle. Sakra...ať mě nechá žít...
Takže psycho, na štěstí už je to okey, fakt už se nemůžu dočkat zítřka....to tady bude klid a pohoda....to tady budeš Ty!! ♥♥♥ Díky! ♥♥♥


Doufám, že je to lepší, Hrášku. ♥♥