V hlavě mi zní tahle věta, ale nějak mi to nejde zrealizovat...snažím se, až zase to nevzdávám, vzdávala jsem to asi půl hodiny a pak mi došlo, že to nemá cenu vzdát, už jsem toho zažila tolik....už tolikrát v životě od narození a i v živodě od roku 2010 jsem to dala, třeba si na chvíli myslela, že to nemá cenu, že je lepší to vzdát...ale na konec se přes to nějak přenesla a dala to. Musím...jen bych si teď sakra strašně moc chtěla vzpomenou na můj sedmý rok, jak jsem dala tohle...mám vymazáno, totálně prázdno a na tohle si vůbec nemůžu vzpomenout...plakala jsem? Asi ano...Šla mi škola? Nevím...Smála jsem se ten rok vůbec? Nevím...Přežívala jsem? Musela jsem...
Mám bojovnou náladu, mám chuť bojovat, jak za sebe, tak hlavně za Tebe! ♥♥ A budu...budu vždy a navždy...♥♥ Protože Ty jsi můj ,,nejvíc nejlepší kamarád."...♥♥


