...třeba jako dneska. Polovinu noci jsem přemýšlela nad tím, že bych neměnila a nad tím, že když, tak co nebo koho. A občas bych vyměnila celý život. Ale pak si vždycky vzpomenu na to, koho v tom životě mám a kdo je ten můj život a dojde mi, že to jsou blbé úmysly...
Občas mám úvahy, které mě až mrzí. Občas myslím na to, co by bylo, kdybych neznala pár lidí, jaká bych byla, co by bylo, kdybych pár lidem dala sbohem, jaký by byl můj život, kdyby pro mě pár lidí neznamenalo tolik. Jsou to v podstatě myšlenky o ničem, protože tohle když nezažiju, tak nevymyslím. A protože to nezažiju, tak na to nepřijdu. Říkám si ,,Tak to sakra neřeš...vždyť to bude okey." nebo si říkám ,,Sakra...vždyť se zase uvidíte, máš takovýh vzpomínek. A to že bys chtěla obejmout? Pfff...nebuď citlivka!"...ale když si tohle řeknu, lžu sama sobě. A když si řeknu, že bych to bez někoho zvládla, nehorázně si lžu, protože vím že bych to nedala už jen pro to, že vím, že ten druhý by to nedal...je to taková ,,hra na pravdu". A hlavně...já to ani nechci zvládat bez toho někoho. Já jsem tak šťastná, že ve 14ti (jooo...ještě dva týdny ve 14ti letech) už tolik vím o přátelství, už toho tolik znám, už jsem toho tolik zažila...že už ve 14ti mám někoho, koho někdo nemá celý život. ♥♥ Že ve 14ti jsem vděčná jako někdo, komu je třeba 90. ♥♥ Prostě strašně moc. ♥♥ Že už ve 14ti toho dokážu tolik pochopit....a že to všechno jen díky jedné osobě. ♥ A když pomyslím na to, že bych toho někoho měla ztratit....a ještě svojí vinou...chce se mi plakat. ♥♥

Žij! Žij tak, jako kdyby byl každý den poslední, protože nevíš, kdy ten den opravdu přijde...
Bojuj! Bojuj za každou cenu, za všechno a pro všechny, nikdy nevíš, kdy se ti to vrátí...
Chtěj! Chtěj dokázat tolik, kolik ani nemůžeš, protože jedině tak dosáhneš toho, co chceš...
Věř! Věř v cokoli, protože víra je to, co člověka drží v každé situaci a jen díky víře můžeš dokázat vše...
Pomáhej! Pomáhej ostatním tak, aby už jsi ty sám nemohl, ale nepřeháněj to, porotože pak už by jsi tu ani pro ně nebyl...
Vnímej! Vnímej všechno kolem sebe, měj z toho radost, jako kdyby slepý poprvé spatřil svět...
Naslouchej! Naslouchej ostatním, naslouchej přírodě, naslouchej hudbě...
Běž! Běž si za tím, co chceš...ať fyzicky či psychicky...
Mysli! Pořádně všechno promysli, než se do něčeho pustíš, protože jednou by se ti to mohlo pekelně vymstít...

Tenhle článek se mi moc líbí. Vyzařuje z něj jakoby optimismus.
Má v sobě spoustu pravdy.. A myslím, že takové úvahy, jako máš Ty má občas každý.