Odpoledne=dojemná pohádka s nedohledným koncem. I když mě mamka nechtěla pustit, utekla jsem ven k řece a tam byla asi hodinu. Dojemný, fotila jsem a přemýšlela. Pak jsem přišla domů, koukala na videa z koncertu a u Secrets zase dostala srdce v zadíku. Pak jsem si přečetla Tvůj blog, nepochopila konec a zase začala přemýšlet. Nějak jsem došla k tomu, že cokoli řeknu, tak strašně moc dramatizuju. Protože mi v podstatě nikdy nic není, oproti jiným lidem jsem uplně v pořádku. Takže prosťe pohoda. :)
No a teď se nudím, tak píšu sem. Nevím prostě, co dělat. Tak se zatím mějte, jdu se nudit a přemýšlet. :)
