Dnešek byl fakt hustej...Malý tábor Terezín mě fakt hodně dostal. :P







...já si nemůžu pomoct, ale ta poslední fotka mi přijde nejděsivější. Asi to bude tím, že mě tam jeden kluk vyděsil k smrti. xD xP
No každopádně to bylo celé strašné. To když jsem si představila že před x lety na tom místě chodili utrápení lidi a teď si tam vesele jdu já, bylo strašný a chtělo se mi z toho nebýt. Ale zase celou dobu jsem opakovala ,,Já jsem ta ráda, že žiju kdy žiju."...protože opravdu jsem. Strašně moc ráda a vděčná...
...ale i přes to všechno jsem si na konci, když jsme lízali zmrzlinu, když jsme čekali na odvoz řekla, že to bylo fajn, že jsem se zase něco naučila a docela mi to dalo...jsem za tenhle den ráda.
...a protože jsem o sobě zjistila, že i když mi občas lezou na nervy, tak je mám fakt ráda...aneb jsem tam přes rok a přijdu si tam jako celých 9 let...
kus naší třídy. já a náš super crazy učitel, kterého mám fakt ráda...x)
Taky jsem tam byla, ale je to tak 3 roky zpátky...Docela jsme si to tam užili a dost věcí nás tam překvapilo...