

...je to zvláštní pocit říct si takhle večer ,,Byla jsem šťastná nebo ne?" ♥...protože jsem celé odpoledne měla strašně moc prázdno, byla jsem bez pocitů, fakt mi přijde, že od pondělí neumí cítit. ♥ A když, tak jen smutek. ♥ Jo...vždyť jsem byla s Tebou. ♥ Byla jsem v sadu, v VP...tam, kde chci být stále...v Tvé náruči. ♥ A upřímně, vůbec se mi z ní dneska nechtělo....víc než normálně. ♥ Ale měly jsem prázdno. Myslela jsem si, že jsem šťastná...přišlo mi, že jsem ten nejšťastnější človíček na světě...při tom to jem byla jen chvíli...když jsi mi řekla, že jsi šťastná Ty. ♥♥ Proč? ♥ Proč já nedokážu být celý týden fakt upřímně happy? ♥ Vždyť mám to, co jsem chtěla...jo, další kravina, kterou si stále namlouvám...
...,,jak jde life?"
,,stojí, jako brána. Nevím."
,,Tak lepší, než kdyby jsi věděla něco špatnýho."
,,Jo...to si nechci přiznat."...♥♥...jsem debil. Promiň...to mi asi nevymluvíš. ♥ Protože dřív to bylo ,,Jo...jsem debil. proč? Jen tak..." a teď....to má i důvod. A poměrně dost velkej důvod.....a já si ho opět nechci přiznat....ehm..:P ♥
No...uchm....už tady z toho zase hořím. :P Chtělo by to víkend, kterej mě odreaguje...ale to se nestane...aneb ,,Nééé...to nééé..."...♥♥
