close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Trvalo to dlouho, ale skončilo to moc brzy...

1. dubna 2012 v 13:44 | Terk. ♥ |  Pocity...
*le totál ironie. Jdu domů, cestou neposlouchám, plakala bych, v tichu jsem byla ok.
Přijdu domů, mamka mě přivítá a málem umačká...,,Ty jsi moc nespala co?"
,,Spaly jsme ani ne hodiny mamí."
,,Aha...jak chceš dát trénink?"
,,Mamí...konečně jsem byla s někým, s kým jsem chtěla být celé tři týdny. S někým, koho mám nejradši a komu nejvíc věřím. S někým, u koho jsem si jistá, že mě vždycky podrží. Měly jsme si stále co říct, nešlo nám spát! A je mi jedno jak vypadám, je mi fyzicky dobře! Tak co řešíš? Mě trápí něco jiného.." a už jsem to nedala. Pláču tady, vždycky na chvíli přestěnu a pak se zase rozpláču. A stále dokola...stále...Somebody help me. ♥♥...
,,Mamí, já už prostě nechci. Nikdy jsem nehrála kvůli sobě, jako malá kvůli tátovi, pak kvůli tobě protože jsem věděla že se budeš trápit když toho nechám, pak kvůli Panu Man., pak kvůli Tomášovi, protože jsem se bála, že ho zklamu stejně jako Tereza Hr....dřív ode mě nikdo nic nechtěl, jela jsem na turnaj jen tak pro zábavu, jezdila jsem jen po Praze, šlo o zkušenosti, šlo o to aby byl Tomáš spokojenej. Ale teď? Čeká se ode mě že všechno budu vyhrávat, že jednou budu nejlepší, mám jezdit po Evropě a možná i dál. Co jsem kdy uhrála? Nic! Co v Davosu? Nic! Co na turnajích někdy poslední dobou? Nic! Já jen vždycky čekala kdy zase budu zraněná, miluju když mě něco bolí protože nemůžu trénovat a tím pádem ani hrát turnaje, chci aby mě něco bolelo protože i když to ubližuje jak mě, tak i ostatním, vlastně mi to pomáhá. Já už nesnesu ten pohlde táty vždycky když prohraju. Už nechci dál....už nechci plakat každou noc kvůli tomu, že nevím, že se bojím hrát, že mě tenis zraňuje. Jak mám být šťastná, když hraju tenis? Můžu být šťastná když hraju tenis? Ne!...můžu být šťstná když tenis hrát nebudu? Ne...něumím bez něj žít. Já už dál nevím...já jen potřebuju někoho, kdo se mnou půjde za Tomášema podrží mě. Mamí...já tě potřebuju, dneska, tam na kurtě tě potřebuju, nemůžu to dát sama, neumím to dát sama, bojím se toho, sama to prostě nedám. A táta bude naštvaný, dneska večer to tady pro mě bude peklo, ale mě je to jedno. Bojím se ho, bojím se Tomáše, ale co mám už sakra dělat? Nic...jednou to přijít muselo. Bylo to dlouhé a přes to to asi skončí tak brzy....." a vybuchnu v pláč. x♥x Nejsem unavená, nic mě nebolí, přijdu si jak kdybych nebyla. Prosím někdo...ať je tohle jeden velký zlý sen. Ať teď někdo přijde a udělá s tou mojí velkou bublinou s nápisem ,,tenis" něco, ať už jí někdo konečně praskne...
,,A vem si, že jdeš v září na sportovní školu. Co tam budeš dělat? Nechceš to ještě ten rok zkusit?"
,,Ne. Já už nechci mamí...nechci každou noc plakat, nechci se už trápit, už to nedávám...."
,,Co chceš tedy dělat pak ale?"
,,Já nevím...já jen vím, co nechci..."...

Dobře. Prosím...ať už je po dnešku, ať už je třeba noc, kdy budu nejspíš plakat, pokud neusnu vyčerpáním což mi zatím nehrozí. Já už nechci....už to chci skončit. Už se nechci dál bát, já už chci, abych všechny zklamala. Sakra...já nechci nikoho zklamat....xxx...já fakt nevím...

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Marky :´) Marky :´) | 1. dubna 2012 v 17:18 | Reagovat

You´ll get it! Not because you must. You don´t. Because its needed for You and I´m not the only one who hope for You. :´) ♥♥

2 Terk. ♥ Terk. ♥ | Web | 1. dubna 2012 v 17:21 | Reagovat

Díky Marky...jdu na to. Ale bez mámy...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama